Infračervené záření
- IR záření vzniká vibrací a rotací atomů a molekul v každé látce, jejíž teplota je vyšší než absolutní nula (-273,15 °C)
- má tepelné účinky, tělesa se zahřívají při jeho pohlcování
- je neviditelné, jeho šíření pouhým okem nepozorujeme
-
má podobné optické vlastnosti jako světlo
-
zakaleným prostředím (mlhou) proniká snadněji než světlo
Účinky na organismus:
- mistní vazodilatace v podobě tepelného erytému brzy po začátku expozice
- práh bolesti pro zahřívanou kůži je dosažení teploty 45°C, dochází ke vzniků erytému,
- denaturace albuminu, při teplotách 46–76°C
- zničení enzymových systémů při teplotě kůže 70°C
- žárová katarakta (šedý zákal) oční čočky vyvolaný tepelnými účinky při dlouhodobé expozici, (např. u foukačů skla, slévačů a hutníků)
Infračervené záření dělíme na tři pásma podle vlnové délky
- Dlouhovlnné – IR C zdrojem jsou různá topná tělesa, pohlcuje se vodou i sklem.
- Střední – IR B zdrojem jsou různé typy žarovek, zářivek a výbojek, proniká sklem, ale téměř úplně se absorbuje ve vodě.
- Blízké – IR A obsaženo ve slunečním světle, je pronikavé, málo se pohlcuje ve vodě, proniká až do podkoží
Infračervený svět
Novodobé fotoaparáty (digitální) mají v sobě zabudovaný filtr (IR cut neboli hot mirror), který zabraňuje proniknutí infračerveného záření na čip a tím pádem toto světlo není viditelné na výsledné fotografii. Tento jev je u většiny fotografů vítaný, ale někteří, se zajímají o vzrušení, které v sobě skrývá fotografování v tomto (neviditelném) spektru. Analogové fotoaparáty tento filtr nemají, je ale potřeba pro zachycení infra. záření použít speciální film, citlivý na toto záření a samozřejmě filtr.
Zdrojem infračerveného záření jsou tělesa s vysokou teplotou, případně speciální výbojky či diody. Infračervené záření vysílají prakticky všechna tělesa. Této vlastnosti těles se používá v dalekohledech pro noční pozorování nebo v tzv. termovizi. Také podstatně lépe než světlo prochází zakalenými prostředími (např. mlha, …), což našlo uplatnění v meteorologii nebo ve vojenské technice (letecká technika - tepelně naváděné řízené střely, přístroje pro noční létání).
Rozsáhlé použití našlo v elektronice - veškerá dálková ovládání v sobě obsahují diodu, která vyzařuje v infračervené oblasti pokyny např. pro změnu programu, snížení hlasitosti, atd.
Fotografii s inračerveným světlem lze pořídit i pouze s nasazeným filtrem, ale pokud chceme získat opravdu jen záznam v IR oblasti, je třeba mít upravený fotoaparát (bez IR cut) a použít filtr, který propouští pouze IR záření. Takový filtr je na pohled zcela černý a neprůhledný, práce s ním je tedy komplikovaná a je třeba použít stativ. „Černé“ IR filtry nabízí většina renomovaných výrobců fotografických filtrů (Hoya, B+W, ...). Nejsou levné, ale naštěstí nejsou nezbytné.
Zajímavou alternativou je použití velmi tmavě červeného filtru. Takovýto filtr je možno mít trvale nasazen na objektivu, lze přes něj pohodlně zaostřovat a komponovat. Tento filtr propouští pouze velmi malou část viditelného spektra, je však perfektně propustný pro IR záření.
Princip snímání v daleké IR oblasti
Při tomto způsobu vizualizace se zachycuje vlastní IR záření, které vydávají tělesa s teplotou vyšší než absolutní nula. K tomuto účelu se používají drahá elektronická zařízení, která složitými detektory zachycují vlastní IR záření teplých těles, převádějí je na elektrické signály a dnes většinou také digitalizují. Použití je například u termovizních kamer.
Princip snímání v blízké IR oblasti
Fotografované předměty jsou ozářeny IR zářením. Předměty odráží IR záření v různé míře, takže získáme obraz ve stupních šedé, přičemž odstín šedé koresponduje s odrazivostí předmětu v IR oblasti.
